Když se v roce 2017 v Praze konal první ročník strhujícího tenisového turnaje zvaného Laver Cup, dali jsme si s Kubou předsevzetí, že pokud nám to okolnosti dovolí, nevynecháme jediný ročník. Loni jsme se díky tomu podívali do Chicaga a letos nás tenis zavedl do města na pomezí Švýcarska a Francie, do Ženevy. Ta leží v malém výběžku Švýcarska, a je ze tří stran obklopena Francií. Místním jazykem je francouzština, ale na rozdíl od Francie se tady domluvíte i anglicky 🙂

Letiště (doprava, kam se zavazadly, atd.)

Do Ženevy se dostanete pohodlně za hodinu letadlem z Prahy. Z letiště do centra města, přesněji na hlavní vlakové nádraží, dojedete vlakem za krásných 5 minut a 4,80 CHF (asi 112 Kč). Sotva jsme si sedli, už jsme vystupovali 🙂 Připadalo nám to jako sci – fi, v Praze naprosto nedosažitelné. Při příletu si navíc v hale s pásy se zavazadly můžete v automatu vzít lístek na 80 minut v ženevské MHD zdarma. A pokud se ubytujete v hotelu přímo v Ženevě, dostanete v něm kartu na MHD zdarma po celou dobu pobytu. A to se vyplatí! 🙂

Pokud byste si chtěli na letišti uložit zavazadla, na vlakovém a autobusovém terminálu, který je hned vedle příletové haly, se nachází samoobslužné úschovny zavazadel. Skříňky zde mají různé velikosti, od nichž se odvíjí cena. Základní sazba je na 6 hodin a v případě skříňky velikosti L, která byla tak akorát na 70 l krosnu, byla cena 6 nebo 9 CHF (nepamatuji si, která z těchto částek je správná 🙂 ). Pokud si zavazadlo vyzvednete později, budete muset nejdřív doplatit příslušnou částku nad 6 hodin, než vám skříňka zavazadlo vydá. Samozřejmostí je možnost platit kartou. Mám dokonce dojem, že to je jediný způsob platby.

Další skvělou vychytávkou ženevského letiště je supermarket Migros, který najdete na konci nádražní haly směr Palexpo/ Ženevská aréna. Supermarket nabízí široký výběr potravin, mj. hotového jídla všeho druhu, které je překvapivě velmi chutné. Ochutnali jsme několik salátů a jídel do mikrovlnky a vše chutnalo nadmíru dobře. Saláty byly čerstvé, plné ingrediencí, nejen salátu, a se skvěle dochucenými zálivkami. Kam se na ně hrabe Delmart 🙂

Ubytování a trampoty s dopravou do Palexpa

Pokud míříte na akci v Ženevské aréně nebo Palexpu, cesta z nádraží k nim je velmi dobře značená, vede okolo Migrosu a trvá cca 10 minut pěšky.

Co se týče ubytování, po našich zkušenostech s bydlením mimo Ženevu bez auta, rozhodně doporučujeme bydlet přímo v Ženevě. Připravte si ale opravdu hodně peněz. Jelikož jsme nechtěli dávat okolo 5 tisíc korun za noc (v lepším případě), ubytovali jsme se v hotelu ve francouzském městě Ferney – Voltaire, které leží hned za hranicemi. Cena byla poloviční a k Palexpu měla jezdit přímá autobusová linka. JENŽE… Ve skutečnosti tato linka o víkendu jela jen jednou za hodinu a někdy zcela vynechala. A i když autobus přijel, bylo téměř nemožné se do něj dostat. Žádné posílení spojů, nebo alespoň vypravení více kapacitního autobusu. Výhodou bylo, že jsme si nemuseli kupovat lístek. Za a) nebylo možné, aby ho někdo kontroloval, i kdyby sebevíce chtěl, za b) k údajnému automatu u zadních dveří, kde se dají koupit jízdenky, se nešlo dostat a za c) za takovou dopravu by měli ještě zaplatit nám cestujícím 🙂 A co teprve cesta zpět! Jelikož Laver Cup končil v jeden čas, všichni lidé chtěli využít dopravu ve stejnou dobu. Byli jsme naprosto bez šance vlézt se do toho malého autobusu. A to jsme si poprvé poctivě koupili lístky v automatu na zastávce, hlupáci! Jediné řešení bylo vzít si taxi (25 – 30 CHF). Jako nejlepší se ukázalo dojít si pro něj přímo na letiště, jelikož před tenisovou halou byla po taxikách taková poptávka, že bychom tam nejspíš stáli ještě teď. Občas to vypadalo, že se lidi i poperou.

Ženeva – město

Na samotnou Ženevu jsme měli půl dne. Začali jsme u hlavního vlakového nádraží v našem milovaném Five Guys pořádným hamburgerem a jejich úžasnými hranolkami. A taky „úžasnými“ cenami. Ve Švýcarsku je vážně draho. Můj oblíbený burger stojí v USA okolo 10 USD (226 Kč), tady stál 15 CHF (350 Kč). A to byl prosím fast food, navíc dobrý a poctivý. Nechtějte vědět, za kolik a co jsme si museli kupovat na Laver Cupu, protože okolo široko daleko nebylo nic lepšího a levnějšího…

A co jsme teda v Ženevě viděli a jaký na nás udělala dojem? Přešli jsme přes most Pont du Mont – Blanc, který byl krásně vyzdobený vlajkami Laver Cupu, na druhou stranu jezera do parku Jardin Anglais, odkud je pěkný výhled na slavný ženevský vodotrysk, fontánu, nebo jak my říkáme, stříkátko, Jet d’Eau. Akorát že kvůli silnému větru bylo mimo provoz, takže jsme měli smolíka. V parku se také nachází krásné a funkční květinové hodiny.

Pokračovali jsme do staré části Ženevy s několika úzkými uličkami a kostely. Největší je katedrála Saint – Pierre, v níž působil Jan Kalvín, lídr protestanské reformace v 16. století. V katedrále je k prohlédnutí dobové křeslo, na němž Kalvín údajně seděl. Mě nejvíce zaujaly nádherné varhany v průčelí kostela. Musí znít nádherně.

Stará čtvrť v Ženevě není moc veliká, ale nabízí hezká zákoutí i příjemná náměstíčka s kavárnami a svěží zelení. Na okraji starého města leží Promenade de la Treille, krásná stromová alej s nejdelší lavičkou na světě. Zelená dřevěná lavička měří téměř 126 metrů a byla postavena v r. 1767! Lavička účinkovala i v jedné epizodě naší oblíbené soutěže The Amazing Race, kdy soutěžící museli spočítat, kolik lidí s otevřenými novinami se na ní vleze.

Pod lavičkou se rozprostírá Parc des Bastions, kam už se nám ale nechtělo a vydali jsme se na strastiplnou cestu do hotelu 🙂 Ženeva je obecně na parky velmi bohatá, člověk by v nich mohl strávit celý den, ne-li týden.

A to je vše. I přes velmi omezený čas se nám Ženeva líbila. Je čistá a působí pohodovým dojmem. V centru všude dojdete pešky a je v ní hodně zeleně. Na eurovíkend ideální destinace. Další 3 dny jsme byli zavření v obrovské výstavní hale, ve které byl postaven tenisový kurt s hledištěm, a užívali si perfektní tenis. Příští rok hurá do Bostonu!

P.S. Omlouvám se za otřesnou kvalitu fotek, který byly foceny stařičkým mobilním telefonem mou nestabilní rukou 🙂