První den, respektive odpoledne, jsme navštívili několik místních ne tak ikonických zajímavostí. Moc zajímavé to ale nebylo. I tak si o tom přečtěte tento článek 🙂 Občas totiž byla sranda.
George Bernard Shaw: „Kdyby byl svět vzhůru nohama, hodně věcí by se dostalo do správné polohy.“
A jsme v Kuala Lumpuru. Nebo jsme si to alespoň mysleli. Letiště se nachází daleko od města, a tak nám cesta Uberem zabrala hodinu, která nám připadala jako věčnost. Řekli jsme si, že se na závěr dovolené trochu rozmazlíme, a zarezervovali si apartmán v Regalia Suites, což je soubor rezidenčních výškových budov, z nichž jedna má na střeše 37. poschodí bazén pro jeho obyvatele a hosty s výhledem na město v čele s ikonickými Petronas Towers. Nemohli jsme odolat 🙂 Měli jsme jen jeden problém – ve výtahu v budově s bazénem nám nefungovala naše karta. Vždycky ale někdo šel, tak jsme se svezli s ním 🙂
Další výhodou Regalia Suites je poměrně solidně vybavený mini market, který je otevřený snad non – stop, veliké obchodní centrum se spoustou restaurací a obchodů 5 minut pěšky, blízkost vlakové stanice směr Batu Caves (jeskyně) a v neposlední řadě blízká stanice metra. To jsme nakonec ani jednou nevyužili, po KL jsme se přepravovali Uberem, který tedy zrovna v oblasti Regalia Suites nebylo vždy lehké sehnat.
Samotný Kuala Lumpur se nám vůbec nelíbil. Jediné hezké místo v centru, které jsme navštívili, bylo náměstí Merdeka Square, kam jsme zamířili po tom, co jsme se ubytovali. Nachází se zde krásná koloniální budova Sultan Abdul Samad Building z konce 19. století, v níž sídlí mnoho vládních organizací a úřadů. Před ní se rozprostírá velká zelená plocha, která dřív sloužila místnímu kriketovému klubu jako hřiště. Za pozornost stojí také stožár s malajskou vlajkou. Ta zde byla vztyčena jako první malajská vlajka po vyhlášení nezávislosti Malajsie v r. 1957.
A to by bylo asi tak všechno. Pak už následoval jen hluk, dopravní zácpy, smrad, špína a divní lidi. Snažili jsme se dostat k vyhlídkové věži Menara (jinak také Sky Deck KL tower) přes místní Eco Park, ovšem všechny brány byly zavřené. Nakonec jsme se na kopec vyškrábali po silnici, ale poté, co jsme viděli dole (nic), jsme došli k závěru, že nemá smysl platit vstupné na věž, ze které dle nás není vidět nic zajímavějšího, než z našeho střešního bazénu.
Po cestě zpět dolů jsme však přeci jen narazili na dvě atrakce. První z nich byl další Canopy Walk (zavěšené lanové mosty v korunách stromů), ovšem oproti tomu v Taman Negara šlo vyloženě o rodinnou atrakci pro všechny od 0 do 100 let, mosty byly široké, pevné a téměř vůbec se nekývaly.
Rychle jsme tím proběhli a spatřili Upside Down House. Tyto domy jsou v Malajsii nesmírně populární, měli je snad v každém místě, kde jsme byli. Nyní nastal čas jeden z nich navštívit. Jedná se o dům, který je postavený vzhůru nohama. Jeho podlahy jsou z našeho pohledu na stropě a naopak. Hlavním důvodem, proč sem jít, je pořídit spoustu fotek „vzhůru nohama“ a smát se nad nimi. Což se myslím daří dobře. Má to však jednu nevýhodu – člověku nevisí dolů vlasy. Vyblbli jsme se v něm pěkně, jen by mohli mít nižší stropy, resp. podlahy, protože byl často problém na inventář dosáhnout.
Protože bylo ještě poměrně brzy, abychom se vraceli do apartmánu, vyrazili jsme do nedaleké čtvrti Bukit Bintag, která je považována za nákupní a zábavní oblast se spoustou obchodů, restaurací, barů, atd. Bohužel zde bylo opět akorát hodně lidí, aut a smradu, ani nás zde nelákalo dát si něco k jídlu, tudíž jsme si po chvíli brouzdání ulicemi zavolali Ubera a jeli „domů.“ V minimarketu jsme koupili špagety a omáčku ve skleničce a uvařili si nudle na evropský způsob 🙂
Výdaje na 2 osoby:
| Subway | 161 Kč |
| Starbucks | 102 Kč |
| Nanuky a voda | 60 Kč |
| Upsidedown dům | 240 Kč |
| Suvenýry | 240 Kč |
| Minimarket | 272 Kč |
| Ubytování Regalia Suites (2 noci) | 4 270 Kč |
| Uber z letiště | 428 Kč |
| Uber na Merdeka Square | 47 Kč |
| Uber z města domů | 52 Kč |
| CELKEM | 5 871 Kč |
Užitečné odkazy: