Náš první den v Singaporu. Zeleň, třpyt a lesk až oči přechází. A také vedro a dusno, až voda z těla odchází 🙂
Dan Buettner (průzkumník, pedagog): „Singapore je nejšťastnějším místem v Asii.“
Probouzíme se omrzlí od klimatizace. Oba máme ledové uši a nos. Vypnout jí bohužel nemůžeme, protože okno nejde otevřít a po pár minutách bez ní je v pokoji nesnesitelné teplo a nedýchatelno. Naštěstí jsme si sebou vzali každý vložku do spacáku, pro případ, že by to někde bylo tak hrozné, že bychom se báli spát na erárním povlečení. Nakonec jsme jí k tomuto původnímu účelu použili jen jednou, jinak všude sloužila jako ochrana před ofukem klimatizací. Já jsem se do ní preventivně nasoukala už večer, hned jak mi došlo, že my dva si s jednou peřinou nevystačíme 🙂 Díky Bohu za tento vynález! Díky němu jsem hned druhý den neonemocněla zánětem močových cest z ofouknuté zadnice 🙂
Po snídani na pokoji jsme vyrazili do víru velkoměsta. Naším prvním cílem byl komplex bytových výškových budov Pinnacle Duxton, které jsou vzájemně propojené mosty. Některé z nich by měly být otevřeny i pro veřejnost. Zase tak úchvatné nám to ale nepřišlo, takže jsme se jen prošli okolo a zamířili dál.
Kousek za Pinnacle Duxton začínala čínská čtvrť. Narazili jsme tam na hinduistický chrám, kde zrovna probíhala bohoslužba a všude byl hrozný kravál. Byl to náš první plnohodnotný den v tropickém klimatickém pásmu a já byla kombinací dusna a horka dost schvácená, takže když jsem uviděla stanici metra, hned jsem se do ní vrhla a požadovala jet dál podzemkou.
Krásně vychlazeným metrem jsme zamířili do Gardens by the Bay. Dojeli jsme na stanici Bayfront, podívali se před obchodním centrem na siluetu města se zálivem a zamířili do zahrad. Gardens by the Bay se skládají ze tří částí – Bay Central, které začínají u Singapore Flyer (vyhlídkové kolo) a vedou dál na sever, Bay East, které jsou, logicky, na východním pobřeží zálivu a z největších a nejznámějších Bay South, kde se nachází všechny známé atrakce, za kterými míří davy návštěvníků, včetně nás. Zahrady byly otevřeny v r. 2012 a v r. 2015 je navštívilo přes 20 milionů lidí. Vstupné se platí jen do dómů a na lávku mezi obřími Superstromy. Jinak se po parcích můžete pohybovat zcela volně a zadarmo.
Nejdřív jsme si prošli exteriéry zahrad, kde jsme mj. narazili na obří levitující mimino (to bylo trochu WTF? 🙂 ), veliké sochy zvířat vystříhané z keřů, houby a v částích zvaných The Meadow, Discovery, Web of Life a Fruits and Flowers také na minimum lidí, kteří navíc byli z větší části zaměstnanci zahrad. Všude byla zeleň nádherně upravená, naaranžovaná a vonělo to tu novotou. Opravdu oáza uprostřed městské džungle.
V Bay South Garden jsou celkem 3 místa s tzv. Supertrees. Jedná se o kovové konstrukce 25 – 50 m vysoké připomínající obří stromy z Avatara, které postupně obrůstají rostlinami, až budou jednou celé zelené. Na dvou místech se nachází 3 tyto stromy a zhruba uprostřed parku je na místě Supertree Grove jejich koncentrace největší – ani jsem je nepočítala. Právě zde se můžete projít po visuté lávce mezi dvěma z těchto Superstromů. My jsme sem zašli v době západu slunce, fronta ani nebyla nijak dlouhá.
Když jsme byli nahoře, objevily se poměrně nízko na obloze stíhačky, dělaly hrozný kravál, a z maríny se začaly ozývat výbuchy. Říkám Vám, že to není zrovna příjemný pocit stát uprostřed kymácející se visuté lávky v 50 metrech nad zemí se stíhačkami nad hlavou, výbuchy v dálce a nevědět, co se děje. Po chvíli z místa, odkud se ozývaly rány, začal stoupat dým. To už jsem myslela, že se asi zblázním. Stíhačky se objevily znova, k tomu vojenské vrtulníky a naštěstí také barva ve stoupajícím kouři a konfety. Navíc místí se zdáli být celkem v klidu. Celé to tedy byla nějaká oslava, bohužel se nám nepodařilo zjistit čeho. Akorát jsme večer přišli na to, že se tahle akce konala na plovoucím molu v Marina Bay. Jinak procházka po tomto Skyway stojí rozhodně za to, jsou z něj nádherně vidět celé zahrady, hotel Marina Bay Sands i obří vyhlídkové kolo Singapore Flyer.
Za pozornost také rozhodně stojí dva veliké skleníky – Flower Dome a Cloud Forest. Jako první jsme zavítali do druhého jmenovaného. Má simulovat prostřední horského deštného pralesa mezi 1000 a 30000 m.n.m. Ten je představen umělou horou Cloud Mountain, na níž a kolem níž rostou rostliny a různě z ní trčí visuté chodníčky pro pěší. 35 metrový vodopád, který se zde nachází, by měl být nejvyšším vnitřním vodopádem na světě. Taky je tu pěkná zima. Spíš jako na horách u nás. Až jsem se těšila ven 🙂 Jinak je tu vše opět nádherné a jednoduše WOW. Skleník Fata Morgana v pražské botanické zahradě značně ztratil na své atraktivnosti.
A to jsem ještě netušila, co nás čeká v dalším skleníku – Flower Dome. To se nedá popsat, to se musí vidět. Zrovna zde probíhala výstava nějakých modrých a fialových květin (znalci prominou, já rozeznám růži od tulipánu a jsem ráda 🙂 ), tudíž nás přivítala záplava modré, fialové a růžové (tyhle barvy miluju!), kýčovité umělé dekorace, obrovské množství kaktusů a dalších rostlin, dřevin a květin.
Byl tu zastoupen snad každý kus planety, od jižní Ameriky, přes severní Ameriku, Evropu, Afriku, až po Asii a Austrálii. Také tu byla větší zima než v Cloud Forest. Flower Dome je navíc největším skleníkem na světě bez vnitřních podpěr a možná i největším ze všech. Trošku jsem se bála, že to spadne, ale jak je vidět, nespadlo 🙂 Strávili jsme zde snad hodinu, možná víc, pořád bylo na co se dívat až oči přecházely. Takhle si představuji ráj. Teda kromě té hory lidí. Byla jsem ale v takovém transu, že jsem je téměř nevnímala.
Po návštěvě obou skleníků jsme se šli projít po zbytku zahrad, kde jsme ještě nebyli, a podél Dragonfly Lake jsme se vrátili zpět na místo, kde jsme do zahrad vstupovali. Procházka podél břehu tohoto jezírka po dřevěném chodníčku nabízí krásné pohledy na Superstromy, romantika jako blázen 🙂 Akorát Kubu tady i přes repelent něco dvakrát kouslo a já od té doby měla hrůzu, že bude mít horečku dengue. To, že nás i přes super silný repelent, bude každý den ožírat hromada hmyzáků, hlavně teda Kubu, jsem tenkrát ještě netušila 🙂
Courali jsme se zahradami až do setmění, kdy v 19:45 každý den probíhá na Supertree Grove světelná show, jejímiž hlavními aktéry jsou opět Superstromy. Zčásti jde o videomaping, kdy jsou na ně projektována různá videa, ale stromy mění barvy a různě blikají i samy od sebe. To vše, samozřejmě, za doprovodu hudby. Asi jsem od toho čekala hodně, protože mě to zase tak nenadchlo. Opět se přehnané očekávání ukázalo jako kazič zážitku. Možná to bylo i tím, že jeden strom měl evidentně poruchu, videomaping se na něm nezobrazoval celý a podivně blikal. Také už jsme rozsvícené stromy viděli předtím. Moc se mi líbilo, jak s padajícím soumrakem a tmou vystupovaly, až nás úplně oslnily. Byla to nádhera. Opravdu jak z nějakého sci-fi / fantasy filmu.
Po projekci jsme se ještě znova šli projít po zahradách, abychom si je také užili za tmy. Co vám mám povídat, bylo to opět kouzelné. Nádherné nasvícení, ani moc, ani málo, z toho všeho čnící zářící Superstromy na třech různých místech, jako majáky. Nemohli jsme se vynadívat. Ještě jsme ale měli na programu obejít část Marina Bay, což byl kus cesty, takže jsme chtě nechtě museli zahrady opustit.
V zahradách jsme strávili dohromady asi 6,5 hodiny. Co se týče stravování, tak je to tady poměrně bídné. Samé fastfoody nebo drahé restaurace. Tudíž jsme odpoledne a večer strávili na McDonaldu a něčem alá KFC. Veliký FoodCourt se nachází právě u Supertree Grove, kde najdete jak levnější fast foody, tak dražší restaurace. Takže ačkoliv jsou venkovní zahrady zadarmo, pokud to člověk chce vzít z gruntu a poznat vše, co nabízí, nejde zrovna o levnou záležitost. Určitě to za to ale stojí.
Došli jsme zpět k hotelu a obchodnímu centru Marina Bay Sands, před nímž se na dřevěné promenádě tísnily davy lidí. Záhy jsme zjistili proč. Konalo se zde naprosto úžasné představení zahrnující světelnou hudební fontánu, laserovou show a 3D videomaping na vodu. Trvalo asi 15 minut a za večer se několikrát opakovalo. Přitom mnoho laserů svítilo přímo z hotelu Marina Bay Sands, který tak vypadal jako z Hvězdných válek. Zda šlo o pravidelnou akci, to bohužel nevím. Mohu srovnávat již několik představení fontán a viděla bych to takto: fontána před hotelem Bellagio v Las Vegas je vážně moc hezká. Ta v Dubaji je krásná. A tato v Singapuru, ta je jedním slovem nepopsatelně nádherná.
Po tomto představení jsme před obchodním centrem narazili na další. Svůj talent zde předváděl pouliční kouzelník. Vydali jsme se dál okolo zálivu proti směru hodinových ručiček. Mohli jsme se tak kochat pohledem na úžasnou futuristickou a přitom tak přírodu evokující budovu ArtScience muzea, které má tvar otevřeného leknínu. Za ním se v červené záři blýskal Helix Bridge – most postavený ve tvaru šroubovice lidské DNA. Přešli jsme přes něj, a pokračovali dál podél zálivu, odkud jsou úžasné výhledy na zářící Singapur a hotel Marina Bay Sands odrážející se na vodní hladině. Zastavili jsme se také u sochy známého Merliona, který je symbolem tohoto městského státu. Jedná se o bájné zvíře s hlavou lva a tělem ryby. To byla naše poslední zastávka a naprosto uchození jsme zamířili metrem do hotelu. Další den nás měl čekat zábavní ostrov Sentosa a aquapark. Jenže všechno bylo nakonec trochu jinak…
Výdaje na 2 osoby:
| Pohledy | 41 Kč |
| Vody v parku | 153 Kč |
| Mekáč v parku | 289 Kč |
| Večeře v parku | 204 Kč |
| Kouzelník | 34 Kč |
| 7 eleven | 60 Kč |
| Voda a snídaně | 77 Kč |
| Skleníky v Gardens | 1 072 Kč |
| Lávka v Gardens | 277 Kč |
| CELKEM | 2 205 Kč |
Užitečné odkazy: